Rčení „vojna dělá z kluků chlapy“ už je určitě dávno odžité. A polemizovat o tom, jestli ty dva roky měly nějaký smysl by bylo asi těžké. Pokud bychom se podívali do dob dávno minulých, zjistíme, že vojenská služba u nás trvala celých tři sta padesát pět let.
· První vojáci byli odvedeni už roku 1649, kdy vznikla stálá rakouská armáda.
· Tehdy ale byli vojáci naverbováni doživotně.
A pro někoho to bylo docela dobré východisko z nouze. Když někomu hrozilo, že ho do ruky dostane mistr popravčí pro nějaký zločin, šel raději podepsat vojnu a byl v suchu. Ovšem asi jen do prvního válečného konfliktu.
Za císaře Josefa II. byla od vojenské služby osvobozena
· šlechta
· duchovní
· inteligence
Stále byla však doživotním martýriem
Modrá nebo šedá?
Vše se změnilo až roku 1802, kdy se vojenská služba „velice“ zkrátila.
· vojáci pěchoty sloužili deset let
· jízdní dvanáct let
· dělostřelci čtrnáct let
I to musela být docela hrůza. Na vojnu odcházel mládenec a vracel se muž ve středním věku. Až začátek dvacátého století přinesl opravdovou úlevu a uzákonily se nám známé dva roky základní vojenské služby a nejeden mladík dělal vše pro to, aby mu místo ponuré šedé knížky byla přidělena veselejší modrá. Od roku 1990 si mohl mladý muž vybrat místo vojenské službu civilní. V dnešní době máme plně profesionální armádu a branná povinnost platí pro ostatní jen v případě ohrožení státu nebo válečného konfliktu.
Vojna a umění
O tom, že je téma vojenské služby velice vděčné svědčí fakt, že se dostalo i do lidové tvořivosti. Kdo by neznal alespoň jednu lidovou písničku, film nebo literární zpracování. Stačí si přeci vzpomenout na jednu z nejslavnějších českých knih od (podle mého názoru) geniálního Jaroslava Haška. Ten toto téma pojal velice osobitě a s úžasným, sobě vlastním humorem.