Velká část západní Evropy již podnikla patřičné kroky ke snížení množství průmyslově vyrobených trans mastných kyselin v továrně vyráběných potravinách. Například v Dánsku, stejně jako New York, který jej následoval jeho, již platí jejich úplný zákaz. Velké potravinářské společnosti na jiných místech na světě pak čelí silnému tlaku, aby tyto přísady nahradily.
Dosud poslední průzkum ve Velké Británii, zaměřený na oblast stravování, ukazuje, že průměrný příjem trans mastných kyselin značně klesl pod doporučenou horní hranici 2 % energetické energetické hodnoty.
Konkrétně se pohybuje mezi 0,5-0,7 %. Ačkoli společnosti ve Velké Británii vyrábějící zpracované potraviny již nepoužívají trans mastné kyseliny, vyskytují se v některých levných potravinách dovážených z jiných zemí. WHO vyzývá všechny vlády, aby přijaly opatření, včetně zákonů nebo nařízení, které by odstranily průmyslové trans mastné kyseliny z potravin. Generální ředitel, Tedros Adhanom Ghebreyesus, řekl, že jejich odstranění by představovalo významné vítězství v celosvětovém boji proti kardiovaskulárním chorobám.
WHO se konkrétně zaměřuje na průmyslově vyráběné kyseliny, ty jsou nicméně obsaženy i v mléce, másle a sýru od hospodářských zvířat, zejména pak krav a ovcí. Francesco Branca, ředitel oddělení výživy, zdraví a vývoje ve WHO, naproti tomu prohlásil, že jejich množství, které zkonzumujeme v mléčných výrobcích, pravděpodobně neporušuje zdravotnická doporučení. „Podle nás mají trans mastné kyseliny obsažené v těchto produktech stejný účinek jako průmyslové kyseliny. Nejsme schopni rozpoznat žádný rozdíl,“ řekl. „Avšak množství obsažené v mléčných výrobcích je mnohem nižší.“ WHO se domnívá, že množství trans mastných kyselin by mělo být omezeno na méně než 1 % celkové energetické hodnoty, což odpovídá maximálně 2,2 g ve stravě o 2 000 kaloriích denně.