Když se mi narodila dcerka, ani mě nenapadlo shánět oblečení po bazarech nebo dětských second handech. Nakupovala jsem přehršle oděvů, chtěla jsem vše krásné, nové. Jistě mi některé z vás porozumí. Nakonec, jak už to bývá, malá mnoho z těchto věcí vůbec neoblékla. I kdybych ji převlékala 3x denně, nestihla by to unosit.
Jděte na to takticky, nakupujte prakticky
Jenže pak povyrostla, začala lézt a hrát si venku na trávě, chtěla sama všechno ochutnat, spoustu věcí toužila vyzkoušet a tím vším samozřejmě oblečení trpělo. Nechtěla jsem ji kvůli oděvům zakazovat radost z objevování a pohybu, to vůbec ne. A tak šly značkové věci stranou a postupně je nahradily z velké části svršky z druhé ruky, které když se zničí, nikoho to netrápí.